Měl majitel kartounky Leitenberger 26 dětí se dvěma ženami? Kojily tyto děti jejich vlastní matky, nebo zaměstnávaly kojné?
Při pátrání po předcích senátora za Ústecký kraj pana Martina Krska, jsem narazila na jeho příbuzného Bourquoina, který pracoval v kartounce ve Verneřicích. Zaujal mne její majitel a také deklarovaný počet jeho potomků.
Johann Josef Leitenberger byl český podnikatel německého původu působící především v textilním průmyslu. Na území monarchie byl prvním nešlechtickým majitelem textilní manufaktury a zakladatelem českého kartounářství a zakladatelem první mechanické přádelny v Čechách – ve Verneřicích.
Johann Josef Leitenberger se narodil v roce 1730 v Levíně a zemřel v roce 1802 ve Verneřicích. V matrikách oddaných, matrikách jeho dětí a v matrice zemřelých je převážně zapsán jako Josef Leitenberger, občas jako Leutenberger.
Počet dětí J. J. Leitenbergera
V jeho wikipedickém hesle v roce 2020 jsem se dočetla, že se mu ze dvou manželství narodilo celkem 26 dětí; s první ženou i s druhou ženou měl prý stejný počet dětí, tedy 13 a 13. Zaujal mne vysoký počet narozených dětí z obou manželství. Obvyklý počet porodů v jednom manželství se pohyboval mezi 8 – 10. Byla jsem zvědavá, jestli je opravdu možné, že měl Leitenberger v každém manželství 13 dětí, kolik se jich dožilo dospělého věku, a zda by šlo soudit, že manželky pana Leitenbergera zaměstnávaly kojné. Zařadila jsem tuto otázku do svých projektů.
Šance na přežití díky mateřskému mléku
Rozestupy mezi jednotlivými porody totiž přímo souvisely s dětskou úmrtností. Pokud se narodily dvě děti rok po sobě, znamenalo to, že starší dítě bylo již po smrti. Kojení z vetší části chránilo ženu před dalším těhotenstvím a zároveň poskytovalo jedinou bezpečnou výživu kojence. Ženy kojily plně do roku, až roku a půl. Rozestup mezi dvěma přeživšími dětmi kojených matkou tak byl přibližně 20 a více měsíců. Nebo alespoň 18 měsíců. Pokud se dříve než ve 20. století narodily děti rychle po sobě a přežily batolecí věk, znamená to, že je kojily i jiné ženy, než jejich biologická matka.
Marie Alžběta Reithländer
První žena J. J. Leitenbergera se jmenovala Marie Alžběta. Narodila se roku 1739 ve Verneřicích Františkovi Reithländerovi a Marii Alžbětě. V zápisech jejích narozených potomků je zapisována jako Alžběta i Marie Alžběta.
Svatba s Leitenbergerem se uskutečnila ve Verneřicích 29. května 1759. Nevěstě bylo dvacet a ženichovi dvacet devět let.
Zemřela ve Verneřicích č.p. 181 chvíli po čtyřicátých narozeninách z nedochovaných důvodů. Pravděpodobně byla z častých těhotenství a porodů vyčerpaná.
Potomci z prvního manželství
Během dvacetiletého manželství se jim ve Verneřicích narodilo 13 dětí. Podařilo se mi dohledat všechny zápisy o narození a křtu. Tento údaj ve wiki hesle je tedy správný.
| Křestní jména | Datum narození | Rozestup mezi porody | Datum úmrtí | Stáří |
| Johann Josef | 18.2.1760 | 16 měsíců, než se narodil FP | 15.9.1762 | 2r 6m 26d |
| Franz Petr | 29.6.1761 | 16 měsíců, než se narodil FJ | 7.4.1825 | ~64 r |
| Franz Josef | 6.11.1762 | 17 měsíců, než se narodil IA | oženil se | |
| Ignác Alois | 18.4.1764 | 21 měsíců, než se narodila ME | 26.12.1839 | ~75 r |
| Marie Alžběta | 27.1.1766 | 18 měsíců, než se narodila T | 3.4.1850 | ~84 r |
| Terezie | 23.8.1767 | 18 měsíců, než se narodil A | 15.11.1771 | 4r 2m 8d |
| Antonín | 3.2.1769 | 13 měsíců, než se narodil AJ | 13.3.1769 | 0r 1m 10m |
| Alois Josef | 15.4.1771 | 9 měsíců, než se narodil JJ | 2.3.1772 | 0r 10m 15d |
| Johann Josef | 3.2.1772 | 27 měsíců, než se narodila MA | 26.1.1776 | 3r 11m 23d |
| Marie Anna | 12.5.1774 | 23 měsíců, než se narodil JH | 3.3.1776 | 1r 9m 22d |
| Johann Hermann | 8.4.1776 | 17 měsíců, než se narodil M | 9.7.1843 | ~67 r |
| Mansuet | 4.9.1777 | 20 měsíců, než se narodila J | 12.12.1856 | ~79 r |
| Johanna | 16.5.1779 | poslední dítě | 18.4.1837 | ~58 r |
Dospělosti se prokazatelně dožilo 7 dětí z 13 (v tabulce jsou označeni tučným písmem). Tito potomci se narodili v měsíčních rozestupech od sourozenců narozených hned po nich: 16, 17, 21, 18, 17, 20 a Johanna byla posledním dítětem. Johanně bylo ale pouze půl roku, když její matka Marie Alžběta zemřela!
Téměř všechny děti, které se dožily dospělého věku, se narodily s hraničním odstupem od svých sourozenců, čtyři dokonce sotva splňují hranici 18 měsíců a Johanna rozhodně potřebovala kojení od jiné ženy, jinak by nepřežila. Velmi pravděpodobně tedy s výživou dítěte pomáhaly kojné. Terezie, která zemřela až ve 4 letech, byla nejmladším členem rodiny pouze 18 měsíců. Nejdéle byl benjamínek, a to 27 měsíců, Johann Josef, ale zemřel v nedožitých 4 letech. Ostatní děti zemřely v ještě nižším věku.
Sňatky a další život dětí z prvního manželství
Johanna se provdala do rodu Richterů, Marie Alžběta do rodu Starke. Mansuet byl majitelem statků Vodice, kde také zemřel. Johann Hermann zřejmě zemřel ve Vídni. Franz Josef se pravděpodobně žení v roce 1789 v České Lípě.
Druhé manželství
Potomkům vzešlých se sňatku s Marií Annou Mattauschovou se budu věnovat v dalším samostatném příspěvku.
Rodokmen
Rodokmen rodu najdete na www.geni.com.
